Co musí umět kosmetička? Základní dovednosti a znalosti pro úspěšnou praxi v pleťové kosmetice

Co vlastně musí umět kosmetička, aby klientka neodešla jen s čistou pletí, ale i s důvěrou? To není jen o nanesení krému nebo odstranění vlasů. Moderní kosmetička je kombinací odborníka, terapeuta a vědce - a to všechno v jednom. Pokud si myslíte, že stačí absolvovat týdenní kurz a už jste připraveni, přemýšlíte špatně. Pravá kosmetička ví, co se děje pod povrchem pleti, jak reaguje na různé látky, kdy je potřeba odmítnout proceduru a kdy je třeba přesměrovat klienta k lékaři.

Základní anatomie a fyziologie pleti

Kosmetička musí znát pokožku jako svou ruku. To znamená rozumět vrstvám kůže - epidermě, dermě a podkoží - a jak každá z nich funguje. Například ví, že epidermis se obnovuje každých 28 dní, ale u lidí nad 40 let se tento proces zpomalí. Ví, že sebum způsobuje mastnou pokožku, ale jeho nedostatek vede k suchosti a ztenčení. Ví, že melanocyty nejsou jen odpovědné za barvu pleti, ale také za chronické pigmentační poruchy, které může zhoršit nesprávná chemická peelingová léčba.

Nejde jen o to, že „ví, že pokožka má vrstvy“. Jde o to, že když klientka přijde s červenáním po laseru, kosmetička ví, že to může být reakce na UV expozici nebo na použití retinoidů. A ví, že v takovém případě není místo na peelingu nebo mikrodermabrasi. Ví, že když se pokožka začne odlupovat po chemickém peelingu, je to normální - ale jen do určité míry. Přílišné odlupování je varovný signál.

Poruchy pleti a jejich rozpoznání

Kosmetička není dermatolog, ale musí umět rozlišit mezi běžnými problémy a těmi, které vyžadují lékařskou pomoc. Akné není jen „příliš mastná pokožka“. Je to zánětlivé onemocnění, které může být způsobeno hormonálními výkyvy, stresem nebo i léky. Když klientka má zánětlivé pupínky s hnisem pod kůží, to není jen „vyrážka“ - to může být rosacea nebo even periorální dermatitida. A tyto případy vyžadují úplně jiný přístup než běžná čištění.

Hyperpigmentace je další oblast, kde chyba může být trvalá. Pokud kosmetička neví, že melasma není jen „tmavé skvrny“ a že ho může zhoršit i slunce nebo některé kosmetické přípravky s kyselinou glykolovou, může klientce poškodit pokožku navždy. Ví, že pigmentace po akné je jiná než pigmentace po těhotenství. Ví, že po laseru není vhodné používat bílé krémy s hydrochinonem - a že to může vést k obojku.

Procedury a jejich bezpečnost

Kosmetička dnes provádí mnohem více než jen čištění a masáž. Pracuje s chemickými peelingy, mikrodermabrasí, mikrotočky, RF, ultrazvukem, LED terapií a i některými typy laserů. Ale každá z těchto metod má kontraindikace. Například: chemický peeling s kyselinou glykolovou není vhodný pro pacienty s aktivním herpesem. Mikrodermabrasi nejsou vhodné pro osoby s akné ve výrazné fázi. Ultrazvukové čištění může poškodit kůži, pokud je použito příliš často nebo s příliš vysokou frekvencí.

Co se týče laserů - to je oblast, kde se mnoho kosmetiček plete. Ne každý laser je pro každou pokožku. Nd:YAG laser je bezpečnější pro tmavší pokožku, zatímco Alexandrit je vhodnější pro světlou. Pokud kosmetička nezná tyto rozdíly, může způsobit popáleniny, hypopigmentaci nebo trvalé skvrny. A to všechno jen proto, že nečetla návod nebo nevěděla, že kůže s tatuážem nesmí být laserově ošetřována.

Hygiena a bezpečnost

Hygiena není jen o tom, že si kosmetička umyje ruce. Je to o tom, že každý nástroj je sterilizován nebo jednorázový. Že nástěnný odstraňovač vlasů není používán na více klientech. Že nádobky s krémy nejsou „doplňovány“ z většího obalu - ale že se každý produkt používá jen jednou a pak se vyhodí. Že nádobky s vodou pro čištění nejsou opakovaně naplněny - ale že se vždy používá čerstvá destilovaná voda.

Co se týče dezinfekce, kosmetička ví, že alkohol 70 % není stejný jako 96 %. První je efektivnější proti bakteriím, druhý se rychle vypaří a nezůstává na povrchu dostatečně dlouho. Ví, že ultrazvukové vaničky musí být čištěny po každém použití - a že voda v nich není „jen voda“, ale prostředí, kde se mohou rozmnožovat bakterie, plísně a dokonce viry.

Komunikace a etika

Kosmetička nejde do místnosti, udělá proceduru a odejde. Ona poslouchá. Ví, že když klientka řekne „před pár měsíci jsem měla nějaký problém“, není to jen „nějaký problém“. Je to možná příběh o hormonálním porušení, o účincích léků, o stresu nebo o tom, že se neodvažovala říct lékaři, že ji něco trápí.

Ona neříká: „To je normální.“ Ona říká: „To zní jako něco, co bychom měli sledovat. Můžeme to zkontrolovat po dvou týdnech?“ Ona neříká: „Ten krém je skvělý.“ Ona říká: „Ten krém obsahuje kyselinu salicylovou - pokud máte citlivou pokožku, může to způsobit podráždění. Mohu vám doporučit alternativu?“

Etika znamená, že neprodává kosmetiku, kterou nezná. Neříká, že „tento sérum zmenší vrásky za týden“. Ví, že vrásky se neodstraní za týden. Ví, že kolagen v krémech neproniká do dermy - a že to, co říká, musí být pravda. Když klientka přijde s výsledky z laboratoře, kosmetička je neignoruje. Ona je čte. A pokud je potřeba, řekne: „Tohle bychom měli ukázat dermatologovi.“

Průběžné vzdělávání

Technologie se mění. Nové látky se objevují každý měsíc. Nové studie ukazují, že některé „přírodní“ látky mohou být více podráždějící než syntetické. Například: esenciální oleje - citronový, pomerančový, levandule - mohou způsobit fototoxicitu. A pokud kosmetička neví, že citronový olej v kombinaci se sluncem může způsobit popáleniny, je nebezpečná.

Nejlepší kosmetičky nečekají, až je někdo vyzve k školení. Ony hledají konference, kurzy, semináře. Čtou časopisy jako „Journal of Clinical and Aesthetic Dermatology“ nebo české odborné publikace. Učí se o nových technikách, jako je „skin needling with PRP“ nebo „bio-identical peptide treatments“. Ví, že v Evropě platí nové směrnice o kosmetických přípravcích - a že některé látky, které byly ještě před rokem povolené, teď jsou zakázány.

Co neumět?

Největší chyba, kterou kosmetička může udělat, je přehánět si. Když klientka má akné typu III nebo IV, není to místo na peelingu. Když má autoimunitní onemocnění, není to místo na laseru. Když je těhotná, není to místo na retinoidech nebo kyselině salicylové. Když má pacientka nádor, není to místo na masáži. A pokud kosmetička neví, že něco není její oblast, měla by se zeptat. Nebo přesměrovat. Nebo říct: „Tohle neumím.“

Pravá kosmetička nechce být „všechno pro všechny“. Chce být dobře pro ty, co k ní přijdou. A to znamená vědět, kde začíná její hranice. A kde začíná hranice lékaře.

Co se stane, když to neumí?

Když kosmetička neví, co dělá, klientka nejde jen domů s nečistou pletí. Jde domů s popáleninou. S trvalou pigmentací. S infekcí. S ztracenou důvěrou. S účtem na dermatologa, který bude muset opravovat chyby, které nebyly potřeba.

V České republice se každý rok stane několik desítek případů, kdy lidé přijdou do dermatologické kliniky po „kosmetickém zákroku“ v nekvalifikovaném salonu. Někteří z nich mají trvalé jizvy. Někteří trpí psychickými následky - strach z pleti, z očí, z zrcadel. A všechno to kvůli tomu, že někdo nevěděl, co dělá.

Kosmetička není jen „osoba, která dělá krásu“. Je to ochránkyně pleti. Je to ta, která řekne „ne“ - když je to potřeba. Je to ta, která ví, kdy se má zastavit. A kdy se má přesměrovat. A to je víc než dovednost. Je to odpovědnost.