Co zabíjí bakterie? Jaké látky a podmínky ničí užitečné i škodlivé mikroorganismy v těle

Co zabíjí bakterie? Tato otázka zní jednoduše, ale odpověď je složitá. Ne všechny bakterie jsou špatné. Vlastně většina z nich je nejen neškodná, ale pro nás životně důležitá. Tvé tělo obsahuje desítky bilionů mikroorganismů - většinou v trávicím traktu - a ty ti pomáhají trávit potravu, vyrábět vitamíny a chránit tě před nemocemi. Ale když se ptáš, co je zabíjí, pravděpodobně máš na mysli něco jiného: probiotika. Chceš vědět, proč se ti někdy nezdaří udržet jejich počet v rovnováze, nebo co těchto dobrých bakterií přesně ničí.

Antibiotika: nejčastější zabiják probiotik

Největší nepřítel tvých užitečných bakterií je antibiotikum. Když ti lékař předepíše penicilin, amoxicilin nebo ciprofloxacin, nezabíjí jen ty špatné bakterie, které tě nemocí. Antibiotika jsou jako bomby - zničí všechno, co se pohybuje. Výsledek? Během několika dní můžeš ztratit až 70 % svého střevního mikrobiomu. Studie z Journal of Antimicrobial Chemotherapy ukázaly, že i jediná dávka antibiotika může poškodit mikroflóru po měsíce, někdy i roky. A to i když se cítíš zpět zdráv. Ty špatné bakterie se vrátí rychleji než ty dobré. A proto se po antibiotikách často objevují průjmy, nadutí nebo zhoršení imunity.

Co jíš? Tvoje strava je druhým hlavním faktorem

Nejen léky ničí bakterie. To, co jíš, také. Vysoký příjem cukru, zpracovaných potravin a umělých sladidel (například aspartamu nebo sucralózy) je pro probiotika jako jed. Tyto látky nejenže nejsou pro ně živnou základnou, ale aktivně potlačují jejich růst. Studie z University of California zjistila, že lidé, kteří pravidelně pijií nápoje s umělými sladidly, měli o 30 % nižší počet Lactobacillus a Bifidobacterium ve střevech. Stejně tak přílišný příjem tuků - zejména nasycených z rychlého jídla - vytváří kyselé prostředí, které zabraňuje kolonizaci užitečných bakterií.

Naopak potraviny bohaté na vlákninu - jako jsou čočka, zelenina, oves, ořechy a ovoce - jsou přesně to, co probiotika potřebují. Vláknina je jejich potrava. Říká se jí prebiotikum. Bez ní probiotika prostě nežijí. Když jíš málo zeleniny a celozrnných potravin, tvé dobře fungující probiotikum je jako auto bez benzinu - můžeš ho mít, ale nevykoná práci.

Přírodní antimikrobiální látky: nevěříš, že to může být i v domácnosti?

Ne všechny látky, které zabíjejí bakterie, jsou léky. Některé jsou přirozené a běžné v každodenním životě. Například:

• Alkohol - i malé množství v kuchyni nebo v nápojích může ničit mikrobiom, pokud se pije pravidelně. Alkohol poškozuje sliznici střev a zvyšuje propustnost střevní stěny.
• Česnek - ano, i on má antimikrobiální účinky. Allicin v česnku zabíjí i špatné, ale i některé dobré bakterie. Pokud jíš česnek každý den v obrovských množstvích, můžeš příliš zatížit svou mikroflóru.
• Čistící prostředky - nejen v domácnosti. Příliš časté používání dezinfekčních gelů, čisticích sprejů a antibakteriálních mýdel může ovlivnit i kůži a její mikrobiom. A to se přímo odráží v imunitě.

Je důležité rozlišit: přírodní neznamená bezpečné. Česnek je super pro imunitu, ale když ho jíš v přílišném množství, můžeš způsobit dysbiózu - nerovnováhu mikroflóry.

Stres: neviditelný ničitel

Stres není jen v hlavě. Je to fyzická reakce, která mění tvoje tělo. Když jsi napjatý, tělo uvolňuje kortizol - hormon, který zpomaluje trávení a snižuje produkci slizů, které chrání střevní stěnu. Výsledek? Užitečné bakterie nejsou schopny se udržet. Studie z University of Oxford ukázaly, že lidé s chronickým stresem měli o 40 % nižší počet Bifidobakterií než lidé s nízkým stresovým zatížením. A to i když jeli stejnou stravu. Stres tedy nemá nic společného s tím, co jíš - má to s tím, jak tě tělo reaguje na život.

Chybějící spánek a nesprávný životní styl

Spánek není jen pro odpočinek. Je klíčový pro regeneraci mikrobiomu. Když spíš méně než 6 hodin denně, tělo nevytváří dostatek melatoninu - hormonu, který podporuje růst některých probiotických kmenů. Navíc nespánek zvyšuje zánětlivé látky v těle, které ničí příznivé bakterie. Lidé, kteří spí méně než 5 hodin, mají o 50 % vyšší riziko dysbiózy než ti, kteří spí 7-8 hodin.

Nepravidelné jídlo, sedavý životní styl a nedostatek pohybu také přispívají. Pohyb zvyšuje průtok krve ve střevech a podporuje výměnu látek mezi bakteriemi a tělem. Lidé, kteří dělají alespoň 30 minut chůze denně, mají výrazně bohatší mikrobiom než ti, kteří sedí celý den.

Co s tím dělat? Jak chránit své probiotika

Není třeba se vyhnout všemu. Není třeba být dokonalý. Stačí vědět, co je největší hrozba, a upravit to, co jde.

• Po antibiotikách: začni užívat probiotika hned po dokončení léčby. Nečkej, až se ti zase zhorší trávení. Výzkum ukazuje, že užívání probiotik v průběhu a hned po antibiotikách snižuje riziko průjmu o 60 %.
• Jíš dost vlákniny? Cíl: 30 gramů denně. Kdo to dodržuje, má 2x více užitečných bakterií. Více zeleniny, luštěnin, ovesných vloček a ořechů.
• Sníž stres: meditace, procházky v přírodě, hluboké dýchání - to vše pomáhá tělu obnovit rovnováhu. Stačí 10 minut denně.
• Spíš dostatečně: 7-8 hodin je minimum. Pokud spíš méně, zkus před spaním pít kávu bez kofeinu nebo teplou vodu s medem.
• Vyhně se umělým sladidlům: místo dietních nápojů piš vodu, čaj nebo kvasnicové nápoje.

Probiotika nejsou lék - jsou podpora

Nemůžeš si koupit probiotikum a očekávat, že ti to vyřeší všechno. Jsou to pomocníci, ne zázračné tablety. Pokud jíš špatně, spíš málo a stresuješ se, žádné probiotikum tě nezachrání. Ale pokud jíš dobře, spíš dost a snižuješ stres, probiotika ti pomůžou udržet tělo v rovnováze - a to je to, co opravdu potřebuješ.

Co z toho vyplývá?

Největší zabiják probiotik není žádný chemický přípravek. Je to tvůj životní styl. Když se snažíš být zdravý, nezaměřuj se jen na doplňky. Zaměř se na to, co děláš každý den. Jídlo, spánek, pohyb, stres - to jsou ty čtyři pilíře, které buď probiotika podporují, nebo je zabíjejí. A ty máš nad tím kontrolu.