back

Jaký je největší orgán v těle? Kůže, čísla, funkce a péče

Jaký je největší orgán v těle? Kůže, čísla, funkce a péče
Radomír Suchý 0 Komentáře 19 září 2025

TL;DR

  • Největší orgán v lidském těle je kůže: plocha zhruba 1,5-2,0 m², hmotnost asi 3-4 kg (s podkožím výrazně víc).
  • Největší vnitřní orgán podle hmotnosti jsou játra (~1,5 kg). Největší vnitřní povrch mají plíce (~50-75 m²) a tenké střevo (~30 m²).
  • Kůže není jen obal: chrání, reguluje teplotu, tvoří vitamin D, komunikuje s imunitou a nervy.
  • Prakticky: SPF 30+ denně, šetrné mytí, hydratace, kontrola znamének. K lékaři při ráně, co se nehojí >3 týdny, nebo změně znamének.

Ptáte se na jednoduchou odpověď, ale chcete i přesná čísla, srovnání a pár jasných pravidel péče. Tady je všechno pohromadě, bez okecávání a s čísly, kterým se dá věřit.

Krátká odpověď, ale s háčky: co je „největší“ a proč záleží na definici

Když se někdo zeptá: „Jaký je největší orgán v těle?“ - správná rychlá odpověď je: kůže. U průměrného dospělého má okolo 1,5-2,0 m² povrchu a váží přibližně 3-4 kg (bereme hlavně epidermis a dermis). Pokud započítáme i podkožní tuk (subkutis), hmotnost se mezi lidmi liší o kilogramy podle pohlaví, věku a postavy.

Jenže „největší“ se dá chápat různě:

  • Podle plochy: kůže vyhrává zvenku; uvnitř má největší funkční plochu plíce (~50-75 m²) a tenké střevo (~30 m²).
  • Podle hmotnosti (vnitřní orgán): vedou játra, typicky 1,4-1,8 kg u dospělého.
  • Podle objemu: opět vysoko játra; slezina, mozek a ledviny jsou menší.

Rychlá realita v číslech se hodí do jedné tabulky. Různé zdroje uvádějí mírně jiné rozsahy - záleží na metodě měření a populaci. Níže je bezpečný, konzervativní rámec, který sedí s anatomií a fyziologií používanou v medicíně.

OrgánTyp „největšího“Typická plocha / hmotnost (dospělý)Poznámka
KůžeNejvětší orgán (plocha)1,5-2,0 m²; 3-4 kg (bez podkoží)Při započtení podkoží se hmotnost výrazně zvyšuje.
JátraNejvětší vnitřní orgán (hmotnost)1,4-1,8 kgCentrum metabolismu, detoxikace, tvorby žluči.
Plíce (alveoly)Největší vnitřní funkční povrch~50-75 m²Rozsah podle výšky, pohlaví, kondice.
Tenké střevoVelký absorpční povrch~30 m² (moderní odhad)Starší učebnice uváděly mnohonásobně víc.
Mozek-~1,3-1,4 kgEnergeticky extrémně náročný.
Srdce-~250-350 gHmotnost roste s tréninkem, klesá s kachexií.
Slezina-~150-200 gVariabilní, zvětšuje se při infekcích.
Placenta (těhotenství)-~0,5-0,7 kgVelká, ale ne největší; dočasný orgán.

Odkud se ta čísla berou? Anatomické standardy (např. Gray’s Anatomy, 41. vydání), plicní morfometrie (Weibel, Ochs), a moderní výpočty střevní plochy (Helander & Fändriks, 2014, Scandinavian Journal of Gastroenterology). Praktické dermatologické údaje používají i Evropské a české dermatologické společnosti, a základní fyziologie navazuje na WHO/ICNIRP materiály k UV záření z posledních let.

Ještě jedno užitečné číslo: plocha kůže roste se somatotypem. Představte si jednoduchou pomůcku pro odhad povrchu těla (BSA), tzv. Mostellerovu rovnici: BSA ≈ √((výška v cm × hmotnost v kg) / 3600). Kdo měří 175 cm a váží 70 kg, vyjde mu asi 1,84 m². S tímhle číslem je pak snazší chápat dávky krémů, SPF nebo i dávkování některých léků (v nemocnicích se BSA občas používá).

Proč na tom záleží? Protože když řešíte popáleniny, alergie, lékové reakce, podchlazení i přehřátí, pracujete s plochou, ne jen s „váhou orgánu“. Kůže je aktivní rozhraní mezi světem a vámi - a skoro všechno se přes tuhle bránu nějak projeví.

Kůže pod lupou: vrstvy, funkce, mýty a čísla, která se hodí znát

Kůže pod lupou: vrstvy, funkce, mýty a čísla, která se hodí znát

Kůži tvoří tři vrstvy, které dohromady dávají smysl jako tým:

  • Epidermis (pokožka): tenká, ale tvrdá bariéra. Rohová vrstva je z mrtvých buněk naplněných keratinem - právě ta drží vodu uvnitř a škodliviny venku.
  • Dermis (škára): pružná „matrace“ z kolagenu a elastinu, s cévami, nervy, žlázami. Tady se dělá termoregulace a většina mechanické odolnosti.
  • Subcutis (podkoží): tuk a pojivo. Izolace, zásoba energie, „polštář“ proti nárazům. V učebnicích ji někdy s kůží počítají, jindy vedou zvlášť jako podkožní tkáň.

Co všechno kůže dělá, když zrovna nemyslíte na kosmetiku:

  • Bariéra a imunita: první hlídka proti mikrobům, chemikáliím a UV. Langerhansovy buňky v epidermis komunikují s imunitou. Když je bariéra narušená (ekzém, časté agresivní mytí), stoupá riziko infekcí a alergií.
  • Termoregulace: pocení a stažení/rozšíření cév. Zvládá víc tepla, než si většina lidí myslí, ale jen když má vodu a minerály.
  • Hormonální funkce: tvorba vitaminu D při UVB. V ČR od října do března je slunce slabé; strava a suplementace jsou pak základ (dohlednutelná data v doporučeních endokrinologických společností).
  • Senzorika: dotek, tlak, teplo, chlad, bolest. Nervové receptory dávají mozku mapu okolí v reálném čase.
  • Vodní hospodářství: když je bariéra v kondici, voda neuniká zbytečně. Když ji pokazíme tvrdým mydlením nebo přetápěním bytu, pokožka se vysuší, svědí a praská.

Časté mýty, na které narážím i u dospělých:

  • „Kůže detoxikuje.“ Kůže potí, ale detox je práce jater a ledvin. Potem se tělo hlavně chladí, ne „vytahuje toxiny“.
  • „SPF nepotřebuji, když je pod mrakem.“ UVA paprsky procházejí mraky i sklem. Fotostárnutí běží i v kanceláři u okna.
  • „Voda stačí jako hydratace pro kůži.“ Voda je základ, ale bariéra drží díky lipidům. Emoliencia (ceramidy, cholesterol, mastné kyseliny) dělají tu „zámečnickou“ práci.
  • „Čím víc peelingu, tím líp.“ Nadměrný peeling rozkope bariéru. U citlivé pleti stačí 1× týdně jemný chemický peeling.

Kudy vždycky projdou chytré návyky: pravidelná ochrana před UV, šetrné čištění, doplnění lipidů a kontrola znamének. Onkologie kůže je v ČR téměř na denním pořádku. Melanom, bazaliom a spinaliom se dá včas zachytit, když si všimnete změny včas. Dermatologové učí jednoduché ABCDE pravidlo znamének (Asymetrie, Bordura/okraj, Color/barva, Diameter/velikost, Evolution/vývoj v čase). Cokoliv „roste, tmavne, krvácí“ - ať to vidí odborník.

Jak moc je kůže „velká“ v praxi, poznáte při spálení sluncem. Když spálíte 20 % těla (třeba ramena, horní část zad a hruď), tělo reaguje horečkou, únavou a zimnicí. Je to systémová reakce, ne jen „červená kůže“. Proto lékaři popáleniny a rozsáhlé dermatitidy berou tak vážně.

Ještě k přesnosti: starší učebnice přeháněly plochu tenkého střeva (uváděly 200-300 m²). Moderní stereologické studie, které měří reálné 3D struktury, ukazují hodnoty kolem 30 m² u dospělého. Podobně plíce: 50-75 m² záleží na výšce, věku, pohlaví a kondici. U kůže se plochy pohybují v rozmezí 1,5-2,0 m², ale štíhlý 2metrový plavec bude mít víc než 155cm drobná žena. Čísla nejsou dogma - jsou to dobré orientační hodnoty.

Prakticky: péče o největší orgán, rychlé taháky, srovnání a mini‑FAQ

Prakticky: péče o největší orgán, rychlé taháky, srovnání a mini‑FAQ

Jestli chcete, aby kůže dělala svou práci, dejte jí tyhle tři věci: ochranu před UV, šetrné čištění a lipidy zpátky do bariéry. Tady je krátký, funkční plán.

Den po dni (5min rutina)

  • Ráno: jemné očištění vlažnou vodou nebo syndetem (bez sulfátů), pak SPF 30+ na obličej, krk a ruce. V létě, u vody nebo na horách SPF 50.
  • Večer: smyjte pot, prach a SPF. Ne drhnout. Opatrně osušte (netřít) a dejte emolientní krém/lotion s ceramidy, glycerinem nebo urey 3-5 %.
  • Tělo: denně stačí intimní oblasti, podpaží, nohy a ruce. Zbytek těla 2-4× týdně, jinak vysušíte bariéru.

Kolik SPF je „tak akorát“? Celé tělo dospělého potřebuje cca 30-40 ml na jedno namazání (2 mg/cm²). Pro obličej a krk se dá použít pravidlo „dvou prstů“ - plná čára krému na ukazováku a prostředníku.

Kdy k lékaři

  • Rána se nehojí >3 týdny, mokvá, bolí, nebo znovu a znovu krvácí.
  • Znaménko se mění (ABCDE), svědí, krvácí, roste, má nepravidelné okraje či více barev.
  • Vyrážka s horečkou, puchýře po novém léku, rozsáhlé spálení sluncem.

Hydratace a klima

  • Byt v zimě: vlhkost 40-60 %. Přesušený vzduch z radiátorů = praskliny a svědění.
  • Sprcha: 5-7 minut, vlažná voda. Horká sprcha + mýdlo = rozpuštěné lipidy, po kterých kůže volá.
  • Po sportu: pot nechte co nejdřív dolů, zamezíte podráždění a akné na zádech.

Rychlý tahák: živiny a kůže

  • Protein: kolagen je důležitý, ale kůže potřebuje hlavně celkový příjem kvalitních bílkovin, vitamin C a měď pro syntézu kolagenu a elastinu.
  • Omega‑3: pomáhají při zánětlivých stavech (ekzém, lupénka) - podpůrně, ne místo léčby.
  • Vitamin D: v zimě často chybí; konzultujte dávku se svým lékařem, zvlášť u dětí a seniorů.

Mini‑FAQ (nejčastější dotazy, které padnou hned po „co je největší orgán“)

  • Je placenta v těhotenství největší orgán? Ne. Váží zhruba 0,5-0,7 kg. Velká, ale dočasná.
  • Co je největší vnitřní orgán? Játra podle hmotnosti (~1,5 kg). Podle plochy mají větší „vnitřní“ povrch plíce a tenké střevo.
  • Je střevo největší orgán, když má tolik m²? Ne podle hmotnosti a anatomie. Má velký povrch kvůli klkům a mikroklkům, ale ne největší hmotnost.
  • Proč někdo tvrdí, že kůže je 16 % hmotnosti? Některé zdroje započítávají podkoží (tuk); u štíhlých lidí je to méně, u obézních více. Rozptyl je velký.
  • Musím mazat SPF i v zimě? Ano, když jste venku přes den nebo sedíte u okna. Minimálně obličej, krk a ruce.

Srovnání a kontext: kdy které „největší“ dává smysl

  • První pomoc, popáleniny, alergie: důležitá je plocha kůže (např. pravidla „pravidlo devíti“ v urgentní medicíně).
  • Metabolické a toxikologické otázky: hmotnost jater a průtok krve játry (detox, metabolismus léků).
  • Respirační kondice: plocha alveol vs. výměna plynů (trénink, plicní onemocnění).
  • Výživa a vstřebávání: plocha tenkého střeva vs. malabsorpce (celiakie, Crohn).

Pro koho a jak: malé scénáře

  • Student/ka: Zapamatuj si tři věty - největší orgán je kůže (1,5-2,0 m²; 3-4 kg), největší vnitřní orgán jsou játra (~1,5 kg), největší vnitřní povrch plíce (~50-75 m²) a tenké střevo (~30 m²). U státnic tě to zachrání.
  • Rodič: Uč dítě „sluníčkový rituál“: klobouk, tričko, SPF 50 každé 2 hodiny, stín v poledne. Kůže si pamatuje každé spálení.
  • Sportovec: Pokožka miluje rutinu - sprcha do 30 min po tréninku, jemný gel, pak lehký krém. Pot a tření dělají akné na zádech a ramenech.
  • Senior: Suchá kůže patří k věku, ale svědění být nemusí. Krémy s urey (5-10 %) večer a kratší sprcha udělají víc než litry vody.

Čísla a zdroje, kterým můžete věřit

  • Anatomie a hmotnosti: Gray’s Anatomy (41. vyd.), standardní fyziologie (Guyton & Hall).
  • Plíce: morfometrie alveol (E. R. Weibel; M. Ochs, 2014 - hodnoty ~50-75 m² u dospělých).
  • Střevo: Helander & Fändriks, 2014, Scandinavian Journal of Gastroenterology - plocha tenkého střeva ~30 m².
  • Dermatologie: doporučení Evropské akademie dermatologie a venerologie; Česká dermatovenerologická společnost - fotoprotekce a péče o bariéru.
  • UV a vitamin D: zdravotnické autority (WHO, endokrinologické společnosti) - sezónní variabilita UVB ve střední Evropě.

Cheat‑sheet: rychlá pravidla na magnetku

  • SPF denně: 30+; u vody/sněhu 50. Na tělo 30-40 ml na jedno namazání.
  • Sprcha: vlažná, 5-7 min; syndet místo klasického mýdla.
  • Tělové mléko: do 3 minut po osušení (uzamkne vlhkost).
  • ABCDE znamének: cokoli se mění, ať vidí dermatolog.
  • Krk a hřbety rukou: nejčastěji zapomínaná místa.

Nejčastější přešlapy

  • „Tvrdé“ mýdlo + horká voda 2× denně na celé tělo.
  • SPF jen na dovolené. UVA stárne kůži i při zataženu.
  • Peeling obden na citlivé pleti. Méně je víc.
  • Krémy bez lipidů u hodně suché kůže. Hledejte ceramidy, cholesterol, mastné kyseliny.

Jak si přeložit čísla do každodenní reality

  • Když vážíte 70 kg a měříte 175 cm, BSA ≈ 1,84 m². Na obličej a krk použijete každý den cca 2 g SPF (dvě prsty), na ruce podobně.
  • Po hodině běhu v horku ztratíte potem 0,5-1,0 l vody a minerálů - doplňte tekutiny i sodík. Pokožka to pozná.
  • Topíte na 24 °C a máte 25 % vlhkost? Přidejte zvlhčovač. Kůže bez mikroskopických trhlinek méně svědí a líp se brání mikrobům.

Proč kůže vítězí i mimo anatomii: žádný jiný orgán nemá tak veřejnou roli v psychice. Akne, ekzém nebo psoriáza nejsou jen „povrch“. Když se kůže zlepší, často se zlepší spánek, výkonnost i vztahy. To je ten tichý bonus péče, který nevykoukáte z tabulky, ale poznáte na vlastní kůži.