Předávkování vitamínem D: příznaky, rizika a jak mu předejít

Jeden z těch vitamínů, o kterých se mluví téměř všude? Vitamín D. Král imunity, strážce pevných kostí a ten, co většině z nás chybí v zimě i na jaře. Jenže když někdo zahlásí „předávkování vitamínem D“, leckdo si řekne, že to přece není možné – vždyť má tolik benefitů! Pravda je ale trochu složitější a pár nečekaných čísel dokáže překvapit. Například v české populaci se ročně řeší více než dvě desítky případů těžké hypervitaminózy D a počet lidí, kteří užívají vysoké dávky bez konzultace s lékařem, skokově vzrostl od doby covidu.

Jak tělo zpracovává vitamín D a proč může být problém s dávkováním

Vitamín D patří mezi vitamíny rozpustné v tucích – to znamená, že se ukládá do zásoby v těle, převážně v játrech a tukové tkáni. Na rozdíl od vitamínů skupiny B se tak lehce nevyloučí močí, když ho má organismus příliš. Člověk ho získává ze slunce – stačí 15–20 minut slunění několikrát týdně – nebo ze stravy: ryby, vejce, houby. Jenže jídlem se tu doporučenou dávku mnohdy nepodaří pokrýt (u Čechů je to běžné), proto řada lidí sahá po doplňcích stravy a přesně tady začíná riziko předávkování.

Doporučené denní dávky se pohybují mezi 400–800 IU (interní jednotky), podle věku a zdravotního stavu. Lékaři někdy předepisují vyšší dávky, zvlášť v zimě, ale právě dlouhodobé užívání dávky nad 4000 IU denně už není bezpečné. Pokud se v těle akumuluje vitamín D ve vysoké koncentraci, začne prudce stoupat hladina vápníku v krvi – tělo už přestane mít vše pod kontrolou a dostavují se první zdravotní potíže.

Začínají příznaky: Jak poznat předávkování vitamínem D

Problém je v tom, že první příznaky si spousta lidí nespojí zrovna s vitamíny. Únava, ztráta chuti k jídlu, zvýšené močení, ale taky častější žízeň a pocity slabosti – to všechno může znamenat, že je vitamín D v těle už za hranou bezpečného množství. U dětí nebo seniorů se objevuje třeba i nevolnost, zvracení nebo zácpa. Pokud by někdo pokračoval v užívání vysokých dávek dál, začne být v ohrožení srdce, ledviny a kosti.

Lékaři tuhle situaci nazývají hypervitaminóza D. Pro jistotu kontrolují pacientům v krvi nejen hladinu samotného vitamínu D (hodnota 25(OH)D nad 250 nmol/l je už fakt moc), ale i vápník, který může spustit ledvinové kameny nebo kalcifikaci cév a orgánů. Zajímavé je, že někteří lidé jsou citlivější na vyšší dávky – platí to třeba pro děti, těhotné ženy a lidi s některými chronickými nemocemi (například onemocnění ledvin nebo sarkoidóza).

Pokud se začnete potýkat s některým z těchto příznaků, zatímco užíváte doplňky s vitamínem D, je namístě zastavit jejich užívání a poradit se s lékařem. I domácí testy na vitamín D dostupné v lékárně mohou ukázat podezřelé hodnoty, ale hodně záleží na interpretaci výsledků a na dalších zdravotních parametrech.

Co může dlouhodobé předávkování vitamínem D způsobit?

Když tělo žije s přebytkem vitamínu D týdny až měsíce, začnou se pomalu rozjíždět nevratné změny, které čekal málokdo. U některých lidí trvají týdny, někdy léta poté, co přestali s užíváním doplňků. Nejčastěji se ničí ledviny, protože musejí zpracovat a vyloučit přebytek vápníku. Riziko ledvinových kamenů se zvyšuje, a když se vápník ukládá do měkkých tkání (na srdci, v plicích nebo cévách), už z toho nikdo není nadšený. Dalším problémem je třeba dehydratace a vysoký krevní tlak, protože tělo ztrácí hodně tekutin.

Byly zdokumentovány i vážnější komplikace – například selhání ledvin u pacientů, kteří brali denně více než 10 000 IU několik měsíců v řadě. Srdeční arytmie, poruchy funkce mozku nebo dokonce státy zmatenosti, které se mohou jevit jako demence. A když už se vysoká hladina vápníku v krvi nějakou dobu drží, rozkolísají se hormony, podráždí slinivka a celé tělo přestává šlapat, jak má.

Je zajímavé, jak složité je proces zpětného uzdravení: nestačí přestat brát vitamín D, spousta pacientů musí na kapačky, léky na snížení vápníku a často tráví týdny či měsíce sledováním v nefrologické ambulanci. Nikdo si tohle nechce vyzkoušet na vlastní kůži. Navíc dětem předávkování nenávratně rozhodí mineralizaci kostí, což se projeví až o několik let později.

Jak si dávkování ohlídat: Praktické rady na každý den

První a nejdůležitější krok: respektovat doporučené dávky na obalu doplňku stravy. Sázka na vysoké dávky „pro jistotu“, jak se často setkávám třeba na sportovních fórech, může být dost nebezpečná. předávkování vitamínem D totiž přichází nenápadně. Pokud užíváte vitamín D dlouhodobě, nechte si jednou za čas zkontrolovat hladinu v krvi – běžně to zařídí internista nebo praktický lékař. To platí dvojnásob u dětí, těhotných žen a seniorů.

Pokud vás baví čísla a fakta, tak bezpečná horní hranice se obvykle stanovuje na 4000 IU denně. Krátkodobě, když lékař doporučí, můžete jet vyšší dávky – například při léčbě imunitních problémů nebo těžkého nedostatku. Ale i tady je dobré vždy vědět, proč to děláte a jak dlouho. U běžné populace ale často stačí 800–2000 IU, hlavně v podzimních a zimních měsících, když je slunce málo.

• Vyhýbejte se kombinaci různých doplňků, které mohou obsahovat vitamín D (například kombinované tablety, multivitamíny, rybí oleje apod.).
• Nepodléhejte reklamám doporučujícím extrémně vysoké dávky „na imunitu“.
• Sledujte zdravotní stav, hlavně pokud užíváte vitamín D celý rok.
• Skladujte doplňky mimo dosah dětí (pro ně je riziko překročení dávky výrazně vyšší).

Pokud si nejste jistí, jestli potřebujete vitamín D, zkuste se zamyslet: máte pestrý jídelníček, sportujete venku, trávíte čas na slunci? Pokud ano, jste pravděpodobně v normě. Ale i tak je lepší poradit se s lékařem před zahájením jakékoli suplementace, hlavně pokud užíváte další léky nebo trpíte chronickou nemocí (například srdce, ledviny, játra).

Často se ptám: „Proč máme potřebu brát všeho víc, když tělo už dávno vymyslelo svůj systém rovnováhy?“ Opatrnosti není nikdy dost – s vitamínem D se to rozhodně nepřehání. A pokud někdy přijde chvíle, kdy nevíte, jestli pokračovat v užívání, zavolejte lékaři a řekněte mu přesnou značku, dávku a délku užívání. Prevence je totiž stále nejlepší řešení.